Adámek to bere opravdu zodpovědně.....

V neděli jsem dostala opět "lekci" .Poslední měsíc "nacvičujeme" hodně věcí.

Jako veliký předškolák je můj syn dostatečně motivován k tomu, aby si uklízel hračky, chodil včas spinkat, nevynucoval si koupi nového autíčka, když doma jich má tak asi skoro 100 to je s nadsázkou samozřejmně......

V neděli jsem to skusili jít do kostela a slavnostně jsme zahájili eru "velikého předškoláka" tím, že místo v kapli, kde chodí maminky s dětma, které to sice také "nacvičujou", ale kterým se to nedaří tak jsem vyrazili přímo do první lavice.

 

Má úpěnlivá modlitba byla k nebesům slyšet zcela určitě i když jsem se modlila jen v  srdci.

 

Bůh velkoryse mou modlitbu vyslyšel.

Můj syn byl opravdu velice soustředěný a dařilo se mu vše na 1.

Povídáme si doma často o mši svaté a  když byl ještě docela maličký- něco přes 2 roky, tak jsem zaslechla z koupelny, kde seděl ve vaně a čekal na to, až přinesu pití.....

Najednou slyším: " Má vina, má veliká vina, proto prosím........."

Přiběhla jsem do koupelny a zeptala se , co to povádá....On říkal "Nic mamko, to se říká v kostele...."

A to jsem si myslela, že dítě účastnící se mše svaté někde v kapli, kde si hraje a má "svůj svět" nevnímá co se děje.

Možná, že ty děti vnímají daleko více než-li my dospělí.....

 

Můj syn mi dává takové nečekané "teologické bomby" velice často.....

Vzpomínám si, jak jsem byli v herně , kde si děti hrají s hračkama, malují a povídají si a najednou malý Adámek za mnou přiběhl s korálkama v ruce a řekl:

"Mami, já jsem ti udělal růženec".

V té chvíli jsem si připadala jako náboženský fanatatik, který má doama jen růžence a dítě je prostě vidí všude....Děti vnímají daleko více než-li my dospělí......

Abych se vrátila k té nedělní "teologické nadílce" tak Adámek byl velice hodný a řekla bych i trošku hrdý na to, že to zvládne v té první lavici a já jsem jej chválila a chválila... a motivovala a motivovala....

 

Najednou se zamyslel a říká: "Mami a kolikrát za den můžu jít pro Ježíška?"

Velice teologická otázka, která mnohé katolíky možná nenapadne během jejich života vůbec.

Pokud to jsou jen  ti nedělní katolíci tím se do nikoho nepouštím, chvála Bohu i za ně a  modlím se za ně, aby se skutečně obrátili a nezůstali jen u víry v to, že Bůh je policajt, jterý si dělá čárky, když do kostela v neděli nedou tak tam raději jdou.....

Já se  přiznám, že tuhle informaci jsem získala až o mnoho let později než ji dostal můj syn.

Vysvětlila jsem mu, že 2x denně, ale musel by být na té druhé mši svaté na celé....

Zajisté že mu stačila odpověď, že 2x, ale já v rámci opakování a utvrzení se v tom, že to znám jsem mu sdělila informaci úplnou.

V té chvíli mu to bylo k ničemu,ale já měla dobrý pocit z toho, že mé studium teologie nebylo marné a že mi v hlavě něco zůstalo.

Adámek se tedy rozhodl, že bude chodit v pondělí 2x na mši svatou a 2x přijímat....

Synu, kéž by Ti toto rozhodnutí zůstalo do dospělosti......

Doma jsem se o tom ještě bavili a on mi zdůrazňoval, že jen v pondělí 2x.......

A co když budeš chodit do práce? Zněla má otázka.....

On řekl" To budu stíhat...."

Jsou to jen dětská slova,ale udivuje mně, že se nad tím zamýšlí a že jej vůbec takové otázky napadají.

Někdy mám pocit, že mé dítě je více duchovní než-li já.....

Když jsem byli letos v Brně na char.konf. jak Adámek říká na "charismošce ", tak tam také jsem dostala jednu velice "teologickou facku".

Byli jsme na charismě po druhé a Adámek tím, že už byl starší tak si to fakt užíval.

Poprvé byl na dětské konferenci a poprvé bez mainky.....

Ráno vždy běžel za tetama a byl tam rád.....

Já jsem mu vzala koloběžku, protože jsem si říkala, že to bude fajn......

Jenže jsem si tak nějak neuvědomila, že mé dítě je rychlejší než já v normálním stavu na tož na koloběžce.

Měla jsem hlavu plnou starostí jak to zvládneme.

Plno lidí my koloběžku, kufr na kolečkách, Adámek velice aktivní, protože mohl během 4 dnů všude běhat.....

Konrolovala jsem jestli mám dítě, koloběžku, kufr.......

Už jsem se loučili s posledními lidmi, které jsem znali a najednou "facka"

Mami, ještě nemůžeme odjet....

Adi, musíme, už to skončilo.....

Musíme se rozloučit s Ježíškem.......

A bylo to facka jako Brno byla na světě......

No jasně Adámku.....ještě že Tě mám.......

Už však bude hodně hodin a Ježíšek už tam nebaude.....

Nevadí, podíváme se.....

Opravdu jsem šli do kaple a Ježíšek už tam nebyl,ale Adámek vroucně děkoval za charismošku a za to, že jsem byli zdraví.....

Děti opravdu dovedou překvapit a pořádně nakopnout......

Těším se na letošní Brno a poučena loňským nezdarem nezapomenu rozloučit se s Ježíškem.....

Ať žijí "teologické facky" od dětí.....

Člověka to donutí přemýšlet a záhy Bohu děkovat za "hlas" dítěte, kterým promlouvá on sám!!!!

Díky Bože!!!!